Šanta

Vytrvalá bylina z čeledí hluchavkovitých dorůstá až do výšky 70 cm. Nehodí se pro pěstování v bytě. Vyséváme ji na jaře přímo na záhon. Množíme ji na podzim a na jaře stonkovými řízky. Daří se jí v propustné půdě v polostínu. Šanta má výraznou příjemnou vůni, která je jakoby kombinaci vůně mátové a meduňkové. Listy obsahují kromě silic a tříslovin i vitamin C. V kuchyni ji můžeme použít do zeleninových salátů do vaječných a sýrových jídel nebo při přípravě luštěnin. Užívá se čerstvá nebo sušená mladá nať. Šanta působí proti nadýmání a podporuje trávení, nálev působí i jako mírné sedativum, proto jej můžeme pít před spaním jako čaj (lžička suché nebo lžíce čerstvé šanty se zalije ¼ l vody a nechá se 10 minut louhovat). Šantu mají rády kočky (proto kočičí), s oblibou se o rostlinu otírají. Nízký druh šanty – Šanta Musiniova – je velmi atraktivní rostlinou vhodnou do skalky nebo na lemování záhonů. Od jara až do podzimu vytváří voňavé polštáře modrých květů. Rychle se množí samovýsevem a její poléhavé stonky samy zakořeňují. Šanta se suší v zavěšených svazcích nebo rozprostřená v tenké vrstvě. Sušená šanta se dává do bylinkových polštářků a pytlíčků. Hodí se i pro aranžování živých a suchých kytic. Nepoužívá se do čajů, ale hodí se ke zdobení míchaných nápojů a sladkých dezertů.