Vytrvalý polokeř s protáhlými listy, dosahující výšky 50 až 100 cm, známe spíše pod lidovým označením „babské ucho“ (šalvějové listy jsou vrásčitě svraštělé, tuhé a porostlé chloupky). Šalvěj obsahuje množství silic, třísloviny a hořčiny. Velmi aromatická je i usušená, také proto se s ní musí kořenit velmi opatrně. Často se používá k tučným masům, do nádivek, paštik, luštěninových a zeleninových salátů a všude tam, kde usnadňuje trávení. Šalvěj je vhodná také jako podpůrný prostředek při poruchách trávení, při žlučníkových potížích, kašli a nachlazení. Zabraňuje pocení, což je důležité si uvědomit při léčbě nachlazení. Snižuje tvorbu mateřského mléka. Šalvěj by se neměla užívat ve velkých dávkách a dlouhodobě, při kojení a těhotenství pak raději vůbec, ani jako koření. Nejvíce je bylina používaná na nálevy při bolestech v krku a při bolestech zubů, jako kloktadlo se silným dezinfekčním a protizánětlivým účinkem. Zevně ji lze využít ke koupelí při nadměrném pocení. Šalvějí je mnoho druhů, liší se tvarem i barvou listů velikostí a vůni (ananasová, muškátová, ovocná ap.) hodí se i pro pěstování v přenosných nádobách a truhlících. Jako letničky se pěstují druhy s výraznými květy nebo vícebarevnými listy, ty se však nepoužívají ani jako koření ani při léčení.
Šalvěj bělí zuby, šedivé vlasy omyté v šalvějovém nálevu tmavnou.


Žádné komentáře:
Okomentovat