Popenec břečťanovitý

S nízkou vytrvalou popínavou rostlinou se běžně setkáváme na stinných loukách, ve světlých lesích, nebo jako s plevelem na polích a v zahrádkách. Rychle se rozrůstá a množí se oddenky, na kterých se v úžlabiní listů vytvářejí kořínky. V zahrádce pěstujeme tuto bylinku s modrými kvítky na zastíněné částí skalky, rychle vytvoří porost i na nižší kamenné zídce. V minulosti se popencovým čajem léčil kašel a souchotiny. Vzhledem k látkám, které obsahuje – třísloviny, silice, hořčiny, flavonoidy, saponiny, se jako léčivá rostlina využívá i dnes. Popenec je močopudný a působí protizánětlivě, dezinfekčně a hojivě. Užívá se při katarech dutin a průdušek, při kašli a zahlenění jako kloktadlo, podporuje však také trávení a pomáhá při střevních potížích spojených s průjmem. Na přípravu nálevu nebo odvaru se popenec často kombinuje s jinými bylinami (jitrocelem, černým bezem., …), obojí se používá zevně k obkladům na špatně se hojící rány, k omývání bércových vředů a zánětů pokožky (vše samozřejmě konzultujeme s lékařem). Sbírá se jarní nať před květem nebo později v době květu. Suší se opatrně při teplotách květu. Suší se opatrně při teplotách do 30° C (vzhledem k prchavosti silice). Popenec je tradičním jarním zeleným kořením – čerstvá nať se přidává do omáček, polévek, pomazánek, do salátů, společně s kopřivami také do velikonoční nádivky. Má příjemnou kořenitou chuť, kombinujeme ho s pažitkou, petrželkou, saturejkou, estragonem, koriandrem, řebříčkem či kopřivami.