Majoránka zahradní

Jednoletá bylinka příbuzná vytrvalé dobromysli je každému z nás důvěrně známá. Cmundu, jitrnice nebo bramboráčku si bez ní možná ni nedovedeme představit. Její éterické oleje, hořčiny, třísloviny, vitamin C a karoten pozitivně působí při nadýmání, nechutenství, průjmech i nachlazení. Připravují z ní i čaj, ve starověku se z majoránky vařil nápoj lásky. Majoránka vyžaduje dobrou humózní půdu, sluníčku a pravidelnou zálivku. Pěstuje se z předpěstovaných sazenic, které vysazujeme na stanoviště až v květnu. Bylina tvoří asi 20 cm vysoké keříky, které se sklízejí většinou dvakrát, a to vždy před vykvetením. Majoránku sušíme ve svazcích na stinném místě. Z usušených svazků opatrně odtrhneme lístečky, které uchováváme v dobře utěsněné kořence. Holé suché stonky využijeme při grilování – vhodíme je do žhavého uhlí, abychom přerazili štiplavý dým z kapajícího tuku pečeného masa. Majoránce se dobře daří i v předokenní bylinkové zahrádce.