Pelyněk pravý

Vytrvalá bylina tvořící trsy dřevnatých stonků hustě prorostlých stříbřitými listy je typická drobounkými, jasně žlutými kulatými kvítky v latovitých květenstvích. Pelyněk je právem symbolem hořké chuti. Je nenáročný na pěstování, množí se dělením trsů i stonkovými řízky. Má rád vápenitou půdu a slunná stanoviště. V přírodě je nejběžnější pelyněk černobýl, na zahrádkách pak pelyněk brotan s jemnými koprovitými listy. Pozor pelyněk nikdy nevysazujte do bylinkové zahrádky ani do těsné blízkosti okrasných nebo užitkových rostlin – tujon, obsaženy v silici pelyňku by mohl nepříznivě působit na jejích růst. Kromě silic obsahuje bylinka hlavně hořčiny. Pro léčivé účely se užívá nezdřevnatělá část nati, která se suší. Pelyněk účinné působí proti žaludeční potížím, při poruchách trávení, proti průjmu a křečím. Má i dezinfekční účinky, nesmí se však ve velkém množství používat v těhotenství. Je nepostradatelnou součástí hořkých bylinných likérů, vyrábí se z něj absint. V kuchyni se přidává pouze po špetkách do nádivek nebo k pečeným tučným masům, většinou ve směsi s jinými bylinkami. Vyluhovaný extrakt je dobrým dezinfekčním prostředkem. Pelyněk odpuzuje hmyz a působí proti parazitům. Po usušení se šedostříbřité listy výborně uplatní v suchých květinových vazbách. Rozkvetlé stonky jsou krásné v živých kyticích, ale po usušení se drolí.