Meduňka lékařská

Tato vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých, tvořící keříky vysoké až 80 cm, patří ve světě léčivých bylin ke klasice. Obsahuje silice, třísloviny, hořčiny, sliz, pryskyřice a vitaminy, je bohatá i na minerální látky. Pro léčení se užívá nať, která má příjemnou, sladce citronově kořenitou vůni. Meduňka se přidává do dětských čajových směsí, nervových a žaludečních čajů. Působí proti nadýmání, křečím, osvědčila se i při nachlazení a chřipce. Dává se i do uklidňujících koupelí, nálev se používá k mytí mastných vlasů a k napařování obličeje. Využíváme ji všude tam, kde bychom použili citronovou kůru. Čerstvé listy meduňky jsou nenahraditelnou zelenou ozdobou sladkých dezertů, ovocných pokrmů, salátů i limonád. Neměla by chybět v žádné zahrádce. Její pěstování není náročné, má ráda slunnou polohu, roste i v chudších půdách. Semena klíčí pomalu, rostlinka ale brzy vytvoří mohutný trs. Lze ji množit i dělením, v létě stonkovými řízky. Na zimu ji raději přikryjeme chvojím, tak ji ochráníme před mrazíky. Sklizeň zelených natí provádíme 2x i 3x za rok vždy před květem. Zavěšujeme ji ve svazcích na teplé stinné místo. Sušené listy zdrhneme, ale nedrolíme.