Dobromysl obecná

Vytrvalá bylina je u nás známa pod názvem oregano a je příbuzná naši jednoleté majoránce. Má sice intenzivnější vůni, ale využití v kuchyni je podobné – přidává se do masitých jídel, polévek, dušené zeleniny, zeleninových salátů, pokrmů z ryb, ale především patří mezi nezbytnou ingredienci při přípravě italských pokrmů. Hojně se také používá ve francouzské kuchyni, a to i jako součást provensálského koření (dobromysl, rozmarýn, tymián, saturejka, majoránka). Dobromysl obsahuje silice, třísloviny a hořčiny. Pomáhá vykašlávat, uklidňuje nervy při podrážděnosti a pár kapek kapek silice na polštáři navodí příjemné usínání a „dobrou mysl“. Dobromysl roste i u nás volně v přírodě, miluje suché vápenité půdy a horské a podhorské stráně zalité sluncem. S úspěchem ji můžeme pěstovat i na zahrádce nebo na balkoně. Je ideální rostlinou na skalku – nízké odrůdy velmi brzy vytvoří hustý kobereček, který se v létě obalí drobounkými tmavě růžovými voňavými květy. (Dobromysl se také přidává do malých kulatých nugétu, tzv. Voniček.) Množí se snadno dělením. Vyšší druhy je třeba na jaře seříznout, aby vytvořili hustý porost. Dobromysl sklízíme před rozkvětem a sušíme ji ve svazcích, zavěšených v teplé a suché místnosti. Suché lístky zdrhneme a uzavřeme do tmavé nádoby. Svou chuť i vůni si udrží až do příští sklizně.