Bedrník obecný

Tato vytrvalá rostlina se běžně vyskytuje v přírodě. Z přisedlé růžice tmavě zelených listů (tvarem podobných koriandru) vyrůstá asi 50 cm vysoká lodyha, která je zakončena jemnými okolíky bílých nebo narůžovělých květů (mohou něžně zdobit letní ovocný salát a krásně působí i v květinových aranžmá). Na rozdíl od většiny příbuzných bylinek nepoužíváme semena, ale v kuchyni čerstvé lístky a k léčení kořen, který vykopáváme buď brzy na jaře, anebo až v říjnu. Kořen chutná ostře, peprně, ale má příjemnou vůni. Napomáhá trávení, odhleňuje a je potopudným a močopudným prostředkem. Připravuje se z něj nálev a z rozemletého na prášek tinktura. Bedrníkové listy mají nasládlou, lehce svíravou chuť, kromě silic obsahují i sacharidy, minerální látky, saponiny, vitaminy a třísloviny. Používáme je do polévek, omáček, pomazánek a bramborových jídel. Je to velmi nenáročná bylina, které se daří i v suchých písčitých půdách a na kamenitých skalách. Listy jsou nejjemnější zjara, především z mladých rostlin, které ještě nezačaly kvést.